Trvalá expozice

Trvalá expozice je přehledná, pestrá a bezbariérová. Čekají vás zajímavé, fascinující a někdy i ohromující exponáty z 1100 let kulturních dějin. Obsah pomáhá zprostředkovat moderní technika v podobě audiostanic, videostanic a dotykových obrazovek. Dvě velké databáze obsahují informace o zhruba dvaceti tisících obcí a měst v českých zemích a o krajanských sbírkách poválečného období.

1100 let kulturních dějin v centrálním muzeu sudetských Němců

Domov a víra

Domov sudetských Němců nebyl jednolité území. Krajiny jejich domova tvořilo více než tucet regionů s odlišnými dialekty, zvyky a hospodářskými odvětvími. Němci z těchto různých regionů začali být zahrnováni pod pojem „sudetští Němci“ teprve od roku 1919. Pro soukromé i veřejné oslavy, ale také pro každodenní život byly určující náboženské zvyky.

Hospodářství a kultura

Od středověku se na základě zemědělství, lesnictví a hornictví rozvíjela rozvětvená výroba a světově proslulá lázeňská kultura. Od 19. století se kulturní život projevoval mj. na odborných školách, v četných spolcích, ve výtvarném umění, hudbě a divadle. Výjimečným exponátem, který mohou návštěvníci obdivovat, je nejdelší sériově vyráběný motocykl na světě značky ‚Böhmerland‘ neboli ‚Čechie‘.

Nacionalismus a národní stát

Druhé polovině 19. a první polovině 20. století dominoval nacionalismus, v jehož důsledku se cesty Čechů a Němců postupně začaly rozcházet. Výraznými konfliktními oblastmi byly jazyk, vzdělávání a spolkový život. V Československu (1918-38) už Němci netvořili dominantní menšinu, ale stali se ovládanou menšinou. Hospodářská krize vedla k politické radikalizaci a k připojení sudetských oblastí k Německé říši. Počáteční nadšení v nacistickém státě v důsledku „zglachšaltování“ a pronásledování vyprchalo. Ve světové válce padl každý třetí sudetoněmecký voják.

Ztráta a vyhnání

Letům 1945 a 1946 se věnuje samostatné oddělení věnované tématům ztráty vlasti a domova, útěku a vyhánění. Proto toto období byly určující represálie, internace a nucené práce s pobyty v táborech, jakož i různé formy vyhánění spojené se silnými osobními vzpomínkami. Místo řádu panoval chaos, což znázorňuje nápadná instalace.

Poválečné období a nový začátek

Poslední část výstavy se věnuje příchodu do nového prostředí, v němž sudetští Němci zprvu nebyli vítáni, integraci prostřednictvím budování ekonomiky a péči o staré tradice. S pomocí nehmotné výbavy, kterou si lidé s sebou přinesli v podobě osobních schopností, se zakládaly svazy a sdružení. Po návštěvách staré vlasti vznikla řada partnerství s českými farnostmi a obcemi, která symbolizují naději pro budoucnost.